Toto je zajisté jeden z detektivních thrillerů, které lze zařadit mezi počiny jako Seven, Prisoners, Memories of Murder a tak dále… až na to, že je o něco slabší.
Rovnou ze začátku řeknu, že tempo tohoto filmu je hlavně v první polovině zabijácké. Příval informací by mně tolik nevadil, avšak střihově je to už od začátku naprosto šílené. Při dialozích je mnohdy délka záběru tak půl vteřiny, přičemž film stále přestříhává mezi snad všemi obličeji v místnosti. Trvalo mně opravdu dlouho naladit se na toto tempo a filmu by rozhodně pomohlo, kdyby alespoň ze začátku bylo pomalejší.
Chápu, o co se autor snažil, a prostřihy na detaily po první čtvrtině filmu, znázorňující právě insomnii a zároveň jakousi vinu, jsou fajn, ale s takto rychlým temporytmem to chtělo počkat.
Příběh je celkem minimalistický, ale to rozhodně nevadí, právě naopak. Je mi taktéž blízké relativně brzké odhalení záporáka, se kterým nakonec hlavní hrdina musí dokonce spolupracovat. Mám pouze dva momenty, se kterými mám problém. Prvním je odhalení, že záporák středoškolačku zabil úmyslně, což by dle mě měl být jeden z nejklíčovějších momentů filmu a přestože je dobře představený, není jeho potenciál absolutně naplněn.
Ale notak, přece o tom je ta celá parabola a s tím, jestli hlavní hrdina není stejný jako záporák, zároveň je to moment sebereflexe pro detektiva Willa, kdy si buď uvědomí, že celou dobu jednal špatně a na základě toho se změní, nebo v opačném případě bude následovat hrozivý konec. Musíme vidět, jak tato informace detektiva ovlivní, zastavit se a ne se okamžitě přesouvat k další akci.
Za druhý problematický moment mám konec filmu, u kterého bych chtěl ještě více děsivého záporáka v tom, že ukážeme jeho nitro, že si stvrdíme, že vše, o čem mluví, je jen jakýsi coping mechanismus a obhajoba svých ohavných choutek a činů.
Trochu mě taktéž vyhazovalo z příběhu, že někdy Will dělal věci, které se ne tak moc vázaly na jádro jeho charakteru. To by při delší stopáži nevadilo, ale tady šlo opravdu o každou minutu a z toho důvodu bych si například vybral jiné vyjádření pudu sebezáchovy a pragmatismu než prostřednictvím jeho kariéry, což dle mě evokuje spíše zájem o nějakou popularitu, která není natolik důležitá, na rozdíl od kontroly. Ta je pod těmi všemi vrstvami klíčem k charakteru Willa.
Kdybych se ale nezaseknul u scénáristiky a dramaturgie, výkony jsou velice solidní. Al Pacino to tahá. Kamera je až perfektní a v kombinaci s Nolanovou režijí plodí tak skvělé momenty, jako je honička v mlze, nad kterou budu ještě dlouho přemýšlet.
Ve zkratce se jedná o solidní film s vynikající zápletkou, režijí a kamerou, pouze občasně kulhající formou a nedotaženými charaktery, které by posunuly film ještě o dost výše.