Celý život jsem jen přehlížená
jako bych žila na jiné planetě
Smutná, osamělá a uzavřená
Hledám své místo ve světě
Hlava plná temných myšlenek mne tíží
Avšak jediné slovo nevydám
Ten pocit že mi nikdo neublíží
Potřebuji jako obětí hřejivá
Energii mám pod bodem mrazu
Celý den v posteli bych strávila
Chlad už pomalu do těla proniká
A já bych něčí lásku ráda cítila.
Z každé strany na mne cizí oči civí
Jakoby mne snad chtěli probodnout
Můj strach a mou úzkost to jen dál živí
Z téhle reality chci uprchnout
Nasadím svojí masku s úsměvem
Ale svět klamu tímto výjevem
Uvnitř mé duše je zas jen to temno
Je už to dostatečné nepříjemno?
Moje duše marně volá o pomoc
Naděje se po kousíčcích rozpadá
Snažím se každý den a každou noc
Ale zas do temnoty se propadám
Můj život jsou jen a pouze samá muka
Žiletku zas drží moje ruka
Červená kapka už pluje tmou
prohrávám tenhle boj sama se sebou
Deprese není jenom pocit smutku
Je to pocit že mi nebude líp
Jako by mi srdce probodl šíp
Jako bych se utopila v zármutku