Ze všeho nejvíc na světě.
Nesnáším zaschlou barvu na paletě.
Pak taky nesnáším mytí nádobí.
A ty lidi co jsou “správný” rádoby.
.
Nesnáším jak nemůžu spát nahá v zimě.
A že mě to pak vždycky přivede k rýmě.
Štvou mě lidi s omezenou slovní zásobou.
A štve mě když se mnou nejednají jako s osobou.
.
Jenže to je ještě nic naproti špenátu.
Nebo lidem co mají něco proti potratu.
A víte co ještě bytostně nesnesu?
Když do mě někdo strká na kraji útesu.
.
Nemám ráda lidi co skáčou do řeči.
A vadí mi když stáhneš síť dolů při smeči.
Lezou mi na nervy fake gothičky.
A většinou převzatý písničky.
.
Nerada piju ze sklenic.
Přijde mi nehumánní nechávat zvířata u popelnic. Štve mě zcestné číslování bot.
A že lidi musí posprejovat každý podchod.
.
A doslova a do písmene nesnáším drobné ztráty.
Pak taky chování mého táty.
Nebo třeba béžovou rtěnku.
A taky že se stydím být sama venku.
.
Vadí mi kolik času prospím.
A že občas si jdu až moc za svým.
Vadí mi povrchní lidi.
A že ti co mají důvod se nestydí