Jedna otázka ve vzduchu visí tu od svátků
a má kronika vnitřní snaží se vyřešit,
co bylo by nejspíše zítra či v dubnu,
zda na tě bych myslela,
u očí tvých snažila pamatovat se
na výstižné pocity, lásku a spěch,
kdy mne nutil jsi bojovat,
dech zatajovat pod nánosem chtíče
a já stále tu stála silná,
ač hudbu jsem neslyšela.
Ta by byla nejdůležitější.