Nesnáším se.
Nesnáším jak vypadám,
nesnáším jak se chovám,
nesnáším úplně všechno.
Včera, dneska i zítra.
Každý jeden den přemýšlím jaké je to být normální.
Proč se nemůžu mít ráda stejně jako mám ráda všechny ostatní.
Chtěla bych si to zkusit alespoň na jeden den
Nemít život jako ten hrozný sen.
Podívat se do zrcadla a říct si.
Nejsi tu zbytečně.
Všechno mě to uvnitř zžírá.
Terapie sem, psychiatr tam ale hlavně vypadat v pohodě a držet krok.
Nesnáším se.
Tahle prokletá věta mě provází životem.
Ať jdu kamkoliv je tam pořád se mnou.
Kšá. Zmizni!
Každý večer v ruce nůž.
Po ruce mi stéká krev.
Proč musím být taková.
Co jsem komu k sakru provedla.
Nesnáším se. Nesnáším se. Nesnáším se.
Stále a pořád dokola.
Svět by byl lepší kdybych z okna skočila
nebo se možná radši vůbec nenarodila.