Chci jen cítit ticho, klid,
Které netíží, není těžké.
Chci jen uchopit bílou barvu,
Kterou mi nabízí.
Jenže já nemůžu.
Nechci.
Tvé ruce jsou těžkými
A já nevím, co s nimi.
Barvy nepomáhají
Bílá je cítit krví.
A já se děsím
předtím, co je přede mnou.
Dělám kroky dozadu,
Jenže jsem dál.
Myslela jsem, že budu tančit,
Ale jsem přibita k zemi.
Ta vzdálenost
Stává se těžkou.
A proto prosím,
Vezmi mé ruce
A poté je pusť,
Aby byly volné
Múza múz hoří,
Múza smutná,
Vždyť víš,
Že už nehoří,
Čeho se dá spálit?
Už jen vločky tají.
Ruce volné
Krůček po krůčku
Tvá vzpomínka uvadá
Jizvy kvetou
Jako květ, který změnil barvu.
Ten pigment zůstal,
Víš, co to znamená?
.
