Author: Kryštof Havlík

Píšu, když nemám co říct, miluju, i když to vždycky skončí špatně. Chlastám, protože svět je hnusnej, a směju se, protože brečet už nemá smysl.

Ona

Není to příběh,je to jizva.Když ji přejedu dlaní,stále pálí,po té...

Objednal jsem ten prstýnek v noci, kdy jsem měl v...

Láska je rakovina s hezkým úsměvem. Rozleze se ti po...

Nenosí květiny, nenosí útěchu. Jen černé šaty a oči, co...