Trny růže, kterou jsi mi dal,
se boří do mé kůže.
Z naší lásky se horor stal,
nyní, kdo něco zmůže?
Ještě včera jsi můj úsměv zbožňoval,
dnes zdá se ti pln arogance,
slib věčné lásky jsi pro nás dva ukoval,
avšak se nachází naděje bez šance.
Přeji si tě mít, líbat a strážit,
na všechny problémy světa zapomenout.
Však musí si jeden druhého vážit,
plamen můj pro plamen tvůj musí vzplanout.
Prosím, pokud můžeš,
uteč, zbav růži trnů,
žij šťastně, zamiluj se znovu,
já odpustím tobě,
protože tě miluji,
já odpustím sobě,
protože tě navždy miluji.