Šeptala mi do ucha, slůvka nejsladší

Blízko konce potucha, jen chtít však nestačí

Je potřeba překonat blok, zříct se svého žití

To je vám panečku největší krok, zanevřít na bytí

Mánie, šílenství, extáze, připravit, vstát, odchod

Překonat veškeré nesnáze, vydat se na poslední pochod

V koupelně končí má pouť, plakal jsem i smál se

Ve vaně naposled plout, zbývá už jen vzdát se

Hořká volba, lahodná touha, volá mě, mám jít blíž

Když člověku zbývá hodina pouhá, nedřímá v ruce kříž

A až bude dvanáct a čtvrt, ulož mě do peřin, do země

Párkrát jsem v životě oklamal smrt a ona párkrát zase mě

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *