stála jsem tam jako cizinec
Prahou bloudila jako jedinec
v mary-jane; klapala svými kroky
samotou se brodila roky
možná to tak chodí
mládí před objetí
vana plná fialek v uších
sakury; růžové tváře stydlivých duší
starobylost v srdci si žádá radu
vltavu a labutí řadu
lucernu a staré město
které září široko a přesto
že chodím v zatmění svých myšlenek
že láska srší navenek
že kometa do stínu padá a padá
že já dnes to tu mám ráda..