Akrostich Štěpán MertaFeb 15, 2025 Zobrazení: 35 Inkoust se v mých rukou mění, modré kaňky v písmena, papír to jest moje jmění, realita – proměna. Exprese, přání a sny, sny, to jediné co zůstane až existence ukončí mé dny. <span class="nav-subtitle screen-reader-text">Page</span> Previous PostChybíš miNext PostŠepot Podobné příspěvky Květináče Zobrazení: 50 Venku do ulice na balkóně sedí tři květináče,... Ema Kuncová Mé vánoční touhy Zobrazení: 42 Sedím tu na židli, Vzpomínám na časy, Kdy... Adam Zelík Ženy Zobrazení: 60 Miluju ženy.A přitom vím,že každá z nich mě... Kryštof Havlík
Květináče Zobrazení: 50 Venku do ulice na balkóně sedí tři květináče,... Ema Kuncová Mé vánoční touhy Zobrazení: 42 Sedím tu na židli, Vzpomínám na časy, Kdy... Adam Zelík Ženy Zobrazení: 60 Miluju ženy.A přitom vím,že každá z nich mě... Kryštof Havlík
Mé vánoční touhy Zobrazení: 42 Sedím tu na židli, Vzpomínám na časy, Kdy... Adam Zelík Ženy Zobrazení: 60 Miluju ženy.A přitom vím,že každá z nich mě... Kryštof Havlík
