Akrostich Štěpán MertaFeb 15, 2025 Zobrazení: 33 Inkoust se v mých rukou mění, modré kaňky v písmena, papír to jest moje jmění, realita – proměna. Exprese, přání a sny, sny, to jediné co zůstane až existence ukončí mé dny. <span class="nav-subtitle screen-reader-text">Page</span> Previous PostChybíš miNext PostŠepot Podobné příspěvky Chci psát Zobrazení: 49 Chci psát uměníale jak mám tvořitkdyž v hlavě... Albert Löffler Čekám Zobrazení: 63 Potkal jsem ji jednou,ne jako film, spíš jako... Kryštof Havlík Bojím se Zobrazení: 49 Moje tělo připomíná dům.Dům beze zdi, a každým... Matěj Holčák
Chci psát Zobrazení: 49 Chci psát uměníale jak mám tvořitkdyž v hlavě... Albert Löffler Čekám Zobrazení: 63 Potkal jsem ji jednou,ne jako film, spíš jako... Kryštof Havlík Bojím se Zobrazení: 49 Moje tělo připomíná dům.Dům beze zdi, a každým... Matěj Holčák
Čekám Zobrazení: 63 Potkal jsem ji jednou,ne jako film, spíš jako... Kryštof Havlík Bojím se Zobrazení: 49 Moje tělo připomíná dům.Dům beze zdi, a každým... Matěj Holčák
