Stojí u zrcadla rostlina,
Každým dnem chřadne,
Chřadne a chřadne,
nezalitá rostlina.
Zrcadlo praská, zrcadlo křupe,
pod váhou prázdných slov,
pod špičkou jedné jediné jehly,
Drží celý svět pod váhou prázdných, vyprahlých vět.
Zrcadlo praská, zrcadlo křupe,
pod váhou prázdných slov,
pod špičkou jedné jediné jehly,
Drží celý svět pod váhou prázdných, vyprahlých vět, které jsme nestihli vypustit.
Až opona spadne a jeviště je náhle celé nahé,
Obnaženo zcela před osazenstvem,
Že se nestydí, že se nezakryje.
