Kdyby ses tak mohl dotknout mých vlasů 

A šeptat mi pěkná slůvka 

Na cestu k sobě netřeba nám pasů

A přec dělí nás hrozná dálka 

Kdybys tak mohl mít mě v náruči

A dát mi pusu alespoň jednu

Jenže my každý na tom svým gauči 

Tak snad se z něho brzy zvednu 

Kdybys tak mohl v posteli se mnou snídat 

A říkat jak moc mi to sluší 

Jenže nemůžeš mě ještě líbat 

Tvé doteky mé srdce nerozbuší 

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *