Bude mi 20 let navždy,
jsou tu kamarádi, který bych předtím vidět chtěl,
tak mi řekněte teď, proč bych neměl odejít,
otrávenej stejným zklamáním po několikátý,
každý den sním o tom, že spím,
20 je číslo, který v paměti budeš mít,
ztracený, nenašel jsem cestu zpět,
brzo poslední minuta přijde a já jsem připravený,
chci už ten tlak zastavit,
zastavit tlukot svého srdce,
poslední nádech a výdech,
až budu jinde, přestanu se ztrácet,
budu na místě, kde dávno měl jsem být,
tu bílou stěnu vymaluje můj brain,
moje srdce zastaví se,
z té prázdné etapy, kde nacházím se,
už nechci, aby můj život stál před tou prázdnou stránkou,
poslední kapitolu napíšu na 20. stránce,
moje duše je něco zraněného v prázdné schránce,
bude to revoluce,
moje srdce zastaví se,
z té prázdné etapy, kde nachází se,
etapa zklamáním vyvolaná,
nesprávně byla ona vychovaná,
důvěru ve mně nechala poškozenou,
je to sklenička křehká,
na milion kusů roztříštěná,
poslední ona byla,
do mého zámku se sama pustila.
