Přišli jsme o malou dceru. Když mě pustili z léčebny, manžel vymyslel dovolenou. Klidný kemp v přírodě, kde by naše duše měly odpočívat a nabrat síly. Manžel si také myslel, že by bylo dobré co nejdříve pracovat na novém miminku. Doporučil nám to psycholog.
Sotva jsme do kempu dorazili, začala jsem si vyčítat, že jsem Elen neuhlídala, utopila se, jen jsem ji na sekundu spustila z očí. Nechci tu být, nechci být nikde, nechci vůbec být.
První noc v kempu se mi zdál sen, jdu k vodě, vidím Elen, jak mě volá. „Mami, pojď.“
Manžel se ráno probudil sám.