Čekám jestli si uvědomíš
že se za sebe vůbec nestydíš.
zlomit mi moje srdce,
lehce, přesněji řečeno drsně.
Vidím ve tvém okně,
že spolu teď žijete skromně.
Obličeje na ulicích vypovídají,
že někam pospíchají,
ale já čekám,
až ke mně vzhlédneš a uvidíš,
že tě tví drazí už nikdy nepřekvapí objetím.
Říkáš že jsi unavený,
přitom víš že nenáviděný budeš mučený.
Dívám se na tvé paže,
protože víš jaké jsou o tobě spekulace.
Proto jen vzdycháš,
a poté jen tiše usínáš.
Do rakve své uleháš,
víš že svůj odchod nezmeškáš.
Do ucha mi tajně zašeptáš
že to se mnou nikdy nevzdáš.
A tak stojím na kraji kovovém,
v kabátě celém promoklém,
zavírám oči a říkám,
že i já svobodu pádem vítám.