Pojídám v posteli kyselé žížalky
ty modro hnědé cos měla je ráda
modro hnědé jako ty korálky
co dalas mi když sis mě přála
Pojídám sám kyselé želé
v pokoji kde mělas mě ráda
sám na věky ve vlastní cele
odsoudila mě má vlastní zrada
prohlížím korálky na ruce
až jednou se rozsypou na zem
přestanu snít o návratu k lásce
přestanu z nás dvou být blázen