Když ráno tě vidím, jak sníš v klidu ticha,
srdce mi zaplane, když trup tvůj se zvedá.
Každý tvůj pohyb je básní, co žiju,
jsi moje všechno, co v sobě teď skrývám.
Tvé rty chutnají jak ráj plný tropů,
sladkost, co nelze popsat slovy.
Tvůj smích je melodie, co duši mi hladí,
a dotek tvé ruky mi smutek rozpráší.
Jsi jako světlo, co v temnotě září,
hvězda, co vede mě, když ztrácím se sám.
Každý tvůj pohled mě pevně drží,
jsi můj pevný bod, můj tichý chrám.
Když mě škádlíš, svět je najednou lehčí,
zapomínám na bolest, co ve mně dřímá.
S tebou i tíže života ztrácí svou sílu,
jsi moje kotva, co bouři mírní.
Jsi nádherná, lásko, nejen vzhledem,
ale i srdcem, co dává mi teplo.
Tvá laskavost, pochopení a síla,
jsou tím, co mě drží, když cesta je příkrá.
Tvé oči jsou brána do světa, co hledám,
v nich vždy najdu odpověď na vše.
Jsem vděčný, že tě mám, mou duši jsi zachránila,
dodáváš odvahu, když síla opadá.
A i když je občas svět na nás tvrdý,
spolu to zvládnem, protože jsme silní.
Ty jsi můj domov, má jistota v mlhách,
a já tvůj ochránce, co tě vždy chrání.
Každý den tě miluji víc, než den předtím,
každý tvůj úsměv je dar, co si cením.
S tebou chci stavět svůj svět, svůj sen,
s tebou chci žít každý svůj den.
V tobě je klid, co duši mou hladí,
v tobě je vášeň, co oheň mi vkládá.
Jsi všechno, co jsem kdy hledal a chtěl,
s tebou je život ten pravý, ten celý směr.
Když tě objímám, vím, že mám všechno,
žádná slova nedokážou říct, co to znamená.
Jsi má láska, můj důvod, má cesta i cíl,
a já tě miluji, teď i navždy, bez pochyb a sil.
Každým dnem víc, než jsem si kdy myslel,
každým dnem víc, jsi můj celý vesmír.
Děkuji ti za vše, co pro mě děláš,
miluji tě, lásko, ať cokoli nás čeká.
Tohle je naprosto nádherné. Plně se ztotožňuji s každým veršem i každým slovem, která tvoří tuto úžasnou báseň. Děkuji moc za inspiraci.