ne já, svět kolem, až když ho začnu vnímat, ne očima
vidím
ty oči totiž lžou, moje vlastní, vychované
k zaplevelení obrazu, perfektně
tak nějak budu s nima
a zahrabaná ve svojí osvojenosti
se nejsem schopná dostat ven
od kamkoliv, tam na vrcholky hor přes venek mojí vlastní depky
ta má taky dvířka a slaňovací lano a jako prostitutka
se točí z mojí hlavy na páteř
a v terapii se tomu říká úzkost
komplexně se zakomplexuju a už nevylezu
budu jen prskat jak slanina na pánvičce
i slunce mě přes klouby prstů tepuje
že cejtím
že mám zas rýmu a tyvole i opar mám
a já to všechno mám,
nenesu tak jak jsem nakoupila, kňourám
a to by mi máma dala, že ji nemám tahat za rukáv
a pomoc ji vytáhnout nákup do schodů