Barva země,
barva hlíny,
barva keramiky.
Myšlenek ředění onou tekutinou
z hrnečku drobného,
co táhne mě zpět,
zpět k moři.
A k němu.
I k sobě samé.
K vlnám a mušlím
ukrytým v písku,
kde blýskala se naděje,
naděje na nás dva.
Možná, že právě tam
jsi k ní kotvu přivázal
a nechal ji,
nechal tam klesnout ke dnu
svou snahu.
Nechal vítr za koly odvát ji
z cesty.
Nechal jsi ji
tam
v Řecku.