Tvůj smích je ozvěnou, co v hlavě mi zní,
po tom líbezném zvuku mé srdce jen sní.
Zrakem tě provázím, ty to netušíš,
netušíš jakou radost mé duši přinášíš.
Toužím tě oslovit, blízko tě mít,
po boku tvém celý život být.
Mé ruce se chvějí, když kráčíš kolem,
a já zůstávám sama s tichým bolem.
Čekám až náhoda zkříží nám dráhy,
přitom se topím v marnosti snahy.
Mám tě plnou hlavu, myslím na tebe,
jsi líbezný anděl co spadl z nebe.
Svět by mohl být jako pohádka,
já jsem však pouze tvá kamarádka.
Když projdeš kolem, můj svět se mění,
kéž by to bylo víc než holé snění.
Chci najít odvahu a city ti vyznat,
že miluju tebe to chci teď přiznat.
Ty však mé city nejspíš neopětuješ,
jsem si vědoma že mě nemiluješ.
Tak píšu verše a ve všech jsi ty,
při každém rýmu myslím na tvé rty.
Žiju pro pocit, že štěstí se usměje,
v mém srdci plaje plamínek naděje.