S prázdným žaludkem se cítím líp než s plným

A když v zrcadle po dvanácti hodinách půstu ploché břicho vidím

Nezbývá mi než se smát

A s křehoučkým životem dál si hrát

Najedou se cítím, jen jako obal něčeho dávno neživého

Jako šváb, co přežil co neměl

Jako člověk, co o smrti občas utrousí něco řečnického

Protože se mu život pekelně špatně semlel

Jako někdo, kdo pláče jen potmě a umírá jen zevnitř

Kdo se vyžívá v opakování rýmů dokud nedávají smysl

S prázdným žaludkem se cítím líp

Protože být prostě zdravá jaksi špatně nesu

One Comment

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *